O nás

Kdo jsme?

Jsme Veselá Křepelka, křepelkárna sídlící v samém srdci Beskyd. Zabýváme se především produkcí násadových vajec do líhně, a to v té nejvyšší kvalitě.

Chováme plemeno Japonských Křepelek na vajíčka, takzvané nosné. A křepelky Texas Brojler, Celadon a další. Do naších matečních skupin vybíráme jen nejlepší kusy, které projdou důsledným výběrem. Kohoutci v tomto kmeni jsou nepříbuzní, pocházejí především ze zahraničí (Rakousko, Německo, Holandsko).

Naše křepelky jsou krmeny kvalitní směsí pro nosnice pro lepší kondici a zdravý vzhled. Mají neomezené množství čisté vody díky automatickým napáječkám napojené na vodovodní řád.

Čisté a suché prostředí je pro nás velmi důležité. I proto se naším křepelkám daří velmi dobře.

Jaký je náš příběh?

Veselá Křepelka byla založena v roce 2017 jako hobby chov a už o rok později se stala komerční. Její historie je ale mnohem delší, sahá až do doby, kdy jsme s rodinou koupili hospodářskou usedlost v roce 2014. Už tehdy jsme uvažovali o chovu slepic na domácí vajíčka, ale jen pro naši rodinu.

Na jaře roku 2015 jsme si pořídili své první slepice. Vybrali jsme si plemeno Leghorn pro jejich vysokou snůšku. Dalšími byli Ayam Cemani, které jsou vzácné a velmi zvláštní tím, že jsou kompletně černé včetně masa a kostí. Stále jsme ale nebyli moc spokojení, protože jsme slepičky chovali venku s volným výběhem a vajíčka byli jen od jara do podzimu. V zimě nic.

Křepelky se zdály být pro chov ideální

Proto jsme začali uvažovat o chovu jiné drůbeže, která by nám dala vejce po celý rok. I proto jsme vybrali křepelky. Nejmenší drůbež na světě, která díky vhodným podmínkám a nenáročnému chovu snáší vejce po celý rok. Svá první kuřátka křepelek japonských jsme koupili od místního chovatele v roce 2016. Nutno říct, že v té době jsme o chovu křepelek věděli velmi málo.

Těžký začátek chovu křepelek

I proto jsme první naše křepelky odchovali v kartonové krabici s obyčejnou žárovkou. Zklamání přišlo tehdy, kdy jsme kuřátka křepelek odchovali do 8 týdnů stáří ale neměli od nich žádné vajíčko. Tak jsme se začali více zajímat o chov abychom zjistili, proč nám křepelky nesnáší vajíčka. Důležité říct je, že i v 8 týdnech byly pořád v krabici na podestýlce s minimem světla. Tehdy jsme se na internetu dozvěděli, že aby křepelka snášela vejce, musím mít dostatek světla a teplo. Proto jsme zajeli do nejbližšího hobby marketu pro spínací hodiny abychom mohli nastavit cyklus světla 16/8. Vše jsme nastavili podle návodu. První týden nic. Druhý týden nic. Tehdy jsme si řekli, že to nemá smysl, že chovat křepelky neumíme. Jen je krmíme, běháme kolem nich a nic z toho nemáme.

První úspěch

Uběhlo pár dní, kdy jsme jako každý den šli vyměnit vodu a dosypat krmení. Pamatujeme, že to byla sobota. Otevřeli jsme krabici a co to? Vajíčko. Takovou radost jsme dlouho neměli i proto, že jsme nikdy křepelčí vajíčko neviděli naživo. Hned jsme ho vzali a šli jsme ho ukázat rodině. Od té doby nám začali křepelky snášet pravidelně a nás čekala stavba první klece. Podle návodu jsme postavili první klec, kde jsme křepelky přemístili. Sice se díky stěhování přestaly na nějakou dobu snášet ale i tak jsme si byli jistí, že nás nezklamou a budou snášet i novém bydlení. Tak se i stalo. Od té doby nám křepelky staré nebo nové snášejí vajíčka celý rok. Důležité pro nás bylo abychom pochopili jejich potřeby.

V chovu křepelek jsme velmi úspěšní

V dalších letech jsme stavěli nové a nové klece. Pořídili jsme si i první líheň z Číny a začali jsme si objednávat vejce do líhně na internetu. Lihnutí se dařilo hned od té první. Postupně nás zaplavila taková radost z chovu, že jsme si museli koupit i líheň profesionální. I díky této líhni jsme schopni líhnout tisíce kuřat ročně. Každým rokem přidáváme do chovu nové druhy křepelek.